Při "vymýšlení" postupu jsem se držel návodů. Obrubník do betonového lůžka tl. cca 8cm, betonovou opěrku oboustrannou do cca 1/3 až 1/2 výšky obrubníku (tzn . 7 - 10cm při 20cm obrubníku). Opěrka má být skloněná v poměru 1:2, takže záhy dosáhne takové tloušťky betonu, která už nejde jen tak tlakem vylomit. Podkladové vrstvy jsem zvolil cca 15cm hutněného štěrku 8/16 a kladecí vrstvu 4cm frakce 4/8. Soused namítá, že 8/16 je příliš jemný a dospod dává cosi velikosti až 5cm.
Při výkopech jsem nalezl jinou konstrukci lůžka od stavitelů domu: Opěrky jsou mohutné, ale obrubníky nejsou uloženy do betonového lůžka, ale do štěrkového podsypu. Tím pádem ale nepracují obě opěrky společně jako "účko" ve kterém je obrubník, ale může se každá praskat a posouvat, naklánět dle libosti. Na druhou stranu, jedná se o prostý beton, který nějaký ohyb a pnutí stejně nezachytí...
Na rozdíl od návodu jsem ale nepoužíval suchý beton, neb jsem si beton míchal v míchačce. Míchal jsem beton relativně tuhý, rozhodně po uplácání držel tvar i ve 20cm výšce, ale suchý nebyl a v místě uložení se nezaléval (až druhý den kropil).
Obrubníky jsou 20cm vysoké. V místě, kde na terasu resp. na chodník navazují schody jsem použil obrubníky vysoke 30cm, z čehož 15cm je výška schodu, 4cm dlažba, cca 1-2cm štěrk a zbytek (cca 10cm = 1/3 výšky) je utopená v betonu. Uvidíme jak to udrží - cena je oproti palisádám velmi nízká a výkop mělčí. Výkop jsem vedl do hloubky cca 23cm (15cm štěrk, 4cm jemný štěrk, 4cm dlažba), v místě obrubníku pak prohloubený na 28cm (8cm beton, 20cm obrubník) v šíři 25cm což je přesně na šířku rovné lopaty.
Bylo nutné také zvednout gajgry - o cca 8cm nad původní úroveň. To se zadařilo vložením dodatečného kusu KG trubky, seřízlé těsně za hrdlem, minimální výška takového prodloužení daná délkou hrdelní části je 7cm. Pouze gajgr ve vnějším rohu terasy jsem pouze povysunul, byl už relativně vysoko.
Hutnění podkladového terénu jsem vzdal. Dokonce jsem si i půjčil "žábu" a snažil se zhutnit hlínu pod terasou - pouze jsem zvířil povrchovou vrstvičku, k nějakému poklesu plochy v důsledku skákání nedošlo. Dokonce efekt nenastal ani na okapovém chodníčku, který je v podstatě na navážce (téměř 4 roky uleželé, a hutněné v rámci stavby).
Praktické poznatky:
- ač jsem měl půjčenou "velkou flexu" s prořezem 6cm, ukázalo se lepší řezat obrubníky menší lehkou flexou z obou stran, a naříznout i shora. Vznikaly tak velmi přesné a z pohledové strany (shora) rovné řezy. Více práce, ale s velká flexa se v jedné ruce prakticky nedala držet a při vedení oběma rukama se mi vychylovala hodně od svislice - ve výsledku byly řezané obrubníky dost ošklivé.
- posuvné bednění je velká pomoc. Při házení betonového lůžka se beton nerozvaluje do okolní hlíny a tolik se neznehodnotí. Já si vystačil s "Učkem" a na jeho otevřené straně se zapřeným prknem. Abych se neustále nezdržoval odhadováním výšky a sklonu opěrky, vyrobil jsem si šablonu s prkénkem pod úhlem, kterou se dalo jezdit po vršku obrubníku. Šablonka pak ukázala kde je třeba dohodit, a přebytky při posouvání "odřízla".
Dlažba[]
Pro udržení správné výšky jsem používal v místě chodníků lať, kterou jsem posunoval po obrubnících - jednou latí jsem "stáhl" hrubý štěrk do cca správné výšky - spíš šlo jen o to přiliš neujet. Štěrk jsem sypal o 1-2cm více než finální plánovaná tloušťka podkladní vrstvy, vibrační deska jej trochu při hutnění splácla. Jinou latí jsem stahoval (už skutečne) kladecí vrstvu.
Na terase jsem použil "omítníky", pro hrubý štěrk nějak vypodložené, pro jemný štěrk vyrovnané pomocí vodováhy a hliníkové latě. Nakonec jsem latě odstranil a štěrkové lůžko dosypal a uhladil. Sypal jsem do výše +1cm nad plánovanou výšku s tím, že dlažbu nejprve zamlátím palicí a ještě vibrační deskou trochu snížím. Výsledek byl takový, že zatímco palicí jsem dlažbu ubouchal docela hodně vibrační deska už taková efekt neměla
Při pokládce terasy jsem průběžně kontroloval podélně a příčně 80cm a 150cm latí a vodováhou že je dlažba vícemene v jedné rovině, a že je skloněná žádoucím směrem. Spád se nepodařilo dodržet všude stejný. Největší je, bohužel, u domu. Ale jedná se o rozdíly (mezi skutečným a ideálním spádem) možná tak 2-3mm/m délky.
