FANDOM


Zatepleni, vytapeni Editovat

Mam za to, ze ceny energii budou nadale stoupat. Je fajn, ze z materialu jako je PTH EKO 40 se da zdit bez dodatecneho zatepleni, a stavba splni pozadavky normy. Vtip je v tom, ze normy se s casem zprisnuji; dum postaveny pred 15 lety tak aby vyhovel pozadavkum zcela jiste dnes uz nevyhovuje. Proto se snazim tepelnou charakteristiku domu prizpusobit spise doporucenim normy, nez pozadavkum. Pri uvahach jsme se snazili omezit tloustku nosne steny tak, aby splnovala staticke pozadavky pro stavbu (s rezervou, samozrejme), a namisto tlusteho zdiva radeji usetrenou tloustku doplnit izolantem.

Vnitrni zatepleni Editovat

Vnitrni zatepleni jsme zavrhli: pri zovlenem pudorysu je pomerne narocne na provedeni (ackoliv nevyzaduje leseni). Navic vysledek velmi zavisi na kvalite provedeni. Zdivo (ktere je zvenci nechranene) ma vyrazne tepelne mosty, takze zvlast pri tencich stenach hrozi promrzani resp. kondenzace uvnitr konstrukce. Nenasli jsme moc firem, ktere by neco takoveho provadely dobrovolne - u nas jsou vyrazne vetsi zkusenosi s vnejsim zateplenim.

Napriklad pro BST tvarnice se doporucuje vnitrni zatepleni, a realizacni firmy, ktere je pouzivaji zatepluji zevnitr. Nicmene i v tomto pripade mi prijdou rizika vetsi nez zisk.

U vnitrniho zatepleni take jinak konstrukce pracuje: hmotne jadro je vne, nechranene a izolovane od vyhrivane casti. Zdivo neslouzi k akumulaci tepla. Takovy dum se pak chova vice jako drevostavba: dobra izolace, mizerna akumulace. Rychle se vytopi, rychle vychladne - setrvacnost je minimalni. Vnitrni zatepleni je vhodnejsi pokud chceme pocitat se solarnimi zisky, a napr. podle nich regulovat otopnou soustavu. U domu se setrvacnosti je to tezsi, prestoze se topeni vypne, dum sala akumulovane teplo a slunicko jej tak prehreje.

Vnitrni zatepleni ma velke vyhody pri provadeni rozvodu: rozvody se strci do vrstvy izolantu, a neni treba resit nic se statikou (vyfrezovane vodorovne drazky v nosnem zdivu aj.)

Vnejsi zatepleni Editovat

Je dulezite zminit nevyhody:

  • do fasady se neda nic kotvit - veskere uchyty (striska terasy, uchyty na markyzu) se asi musi resit ihned,jinak by se musela rozvrtat polystyrenova vrstva, a to by nebylo moc dobre
  • fasada je krehka: da se prokopnout nohou nebo (pri trose sikovnosti) kopacakem.

Kotvy se mohou udelat v ramci hrube stavby. Dodatecne jde pouzit napriklad Kotvy do zateplene fasady. Prokopnuti se vyloucit neda, ale obrana v podstate vylucuje vnejsi zatepleni - takze s moznosti poskozeni se asi musime smirit.

Vyhodou vnejsiho zatepleni je jednoduche zruseni tepelnych mostu a to vcetne mostu kolem oken (prekrytim ramu izolantem). Kondenzace je v poradku, rosny bod je spolehlive ve 20cm izolantu, kam se jednak mnoho vlhkosti nedostane, a jednak je schopnost odparu radove vyssi nez kondenzovana vlhkost za rok. Nosne zdivo tak nemusi byt brousene, ani pouzivat termoizolacni maltu, protoze bude uvnitr. Brousene zdivo vyjde ale jen nepatrne draz nez 'klasika': zdeni je mene pracne, a brousene zdivo se typicky dodava vc. malty (kterou si u klasickeho zdeni musite koupit zvlast).

Vnejsi zatepleni zachova 'cihlove' vlastnosti domu - vyssi tepelnou setrvacnost, alias akumulaci tepla. Prijde mi lepsi nechat tezkou konstrukci 'pracovat' s teplotou, a vyrovnavat lokalni vykyvy nez totez resit technikou a regulaci topeni. V pripade vypadku topeni (porucha, preruseni dodavky plynu) se taky prodlouzi doba do prusvihu (vychladnuti, promrznuti).

Izolace Editovat

Izolace steny Editovat

  • Mineralni vata l = 0.041 - zavrhl jsem; sice umozni udelat difuzne otevrenou konstrukci (odvetravani vlhkosti ze zdiva skrz vatu ven), ale je drazsi. Navic mene izoluje, coz znamena tlustsi vrstvu.
  • Ekologicke materialy (slama, ...) - nemam rad zelene silenstvi a jsem konzervativni
  • Greywall, sedy polystyren, l = 0.032. Dobry napad, ale na pozemku mame docela dost mista. Vypada to tak, ze 20cm EPS (klasicky fasadni polystyren) je levnejsi nez 15cm Greywall; pritom izoluje nepatrne lepe.
  • EPS fasadni polystyren, l = 0.039. Kompromis cena/vykon, za mirne zesileni stenoveho sendvice.

Izolace podlahy Editovat

Izolace podlahy je asi velka zabava. Typovy projekt, ze ktereho jsme vychazeli uvadi 7cm EPS150 v podlaze. To odpovida U = 0.53 W/m2K. Je legrace, ze tato hodnota neodpovida norme pro vytapenou podlahu prilehajici k terenu - norma pozaduje U = 0.3, a doporucuje U = 0.2. Typicky nabizene tloustky izolaci nepresahuji 10cm EPS150; pro doporucene hodnoty ovsem potrebujeme cca 17cm EPS150 (l = 0.035), nebo 15cm NeoFloru 150 (sedy polystyren). zde je neprijemne, ze velka tloustka podlahove izolace snizuje svetlou vysku mistnosti, a je nezbytne na izolaci myslet uz ve fazi hrube stavby.

Na vyber jsou jeste PUR/PIR desky, ktere izoluji brutalne. Nicmene jejich cena je cca 2x vyssi nez u Neofloru; nasobeno zastavenou plochou je to opravdu HODNE.

Nase volba je 12cm NeoFlor 150 + 3cm EPS 150 v systemove desce podlahoveho topeni. Neni to uplne U = 0.2, ale je to asi rozumna ulitba, aniz by se muselo o radu cihel zvysovat prizemi.

Izolace strechy - podkrovi Editovat

Jednak se musi izolovat stresni plast, jednak pak vlastni strop podkrovi. Strop je mene problemovy, prostoru na polozeni pasu mineralni vaty, ci polystyrenovych desek je dost. Horsi je izolace sikme strechy. S ohledem na prostor v podkrovi by bylo nejlepsi volit nadkrokevni izolaci. ROCKWOOL, ktery vyrabi izolacni mineralni vaty dokonce i nabizi system pro nadkrokevni izolaci - ale zda se ze nikdo s nim neumi, nebo spis nechce pracovat.

Vzhledem k tomu, ze jsme nadzvedli trochu strechu vyssi pozednicovou stenou, nemusime se bat ani izolaci mezi a pod krokvemi -- tedy predpokladam, ze mezi krokvemi bude cca 160-180mm (krokve maji vysku 180mm) a pod krokvemi dalsich 100-120mm.

Je zajimavy rozdil mezi materialy ISOVER DOMO a ISOVER UNI. DOMO je znatelne levnejsi, a jen o neco malo tepelne horsi. Na plasti ktery chceme je horsi o 2cm tloustky oproti UNI.

Vypocty tepelnych ztrat Editovat

Krome tabulek a rucnich vypoctu se velmi osvedcil program Hestia VIVID 5. Umoznuje zadat sendvice zdi, vyplne atd, a pocita tepelne ztraty objektu, naklady na otop a ohrev TUV apod. Da se v nem experimentovat s ruznymi vymozenostmi jako solarni ohrev TUV, nucene vetrani s rekuperaci tepla aj.

Shrnuti Editovat

Dum se snazime posunout na rozhrani nizkoenergentickeho a pasivniho domu. Vysledny mix otopnych a izolacnich opatreni:

  • plynovy kondenzacni kotel
  • podlahove topeni, teplovodni
  • zatepleni podlahy 12cm Neoflor 150 (U = 0.21)
  • zatepleni sten 20cm EPS70 = (U = 0.19)
  • zatepleni stropu podkrovi 28cm resp. 30cm ISOVER DOMO (U = 0.13, R = 7.7)

Dale pak chceme pridat:

Zatimco puvodni odhadovane naklady na otop byly cca 20.000Kc/rok, po zavedeni vsech opatreni klesnou na cca 11.000Kc/rok. Nejvice diskutabilni investice je vetrani s rekuperaci - to ma ale dalsi vlastni vyhody - viz Vetrani.

Odkazy Editovat


Nesouvisejici: